Navigace

Obsah

TURISTICKÝ VÝŠLAP FILIPOVICE, DOMORADOVICE

fPozvání na turistický výšlap do okolí Hradce nad Moravicí s průvodcem Jindřichem Skařupou. Sraz ve 8:15 h na bus zastávce Hradec n./Mor. žel. stanice s možností přistoupit v Žimrovicích. Pojedeme linkou 240. Navštívíme kapli na Nebevzetí Panny Marie a seznámíme se s bývalou školou ve Filipovicích. Přes osadu Břemí půjdeme do Domoradovic, kde se zastavíme v kapli sv. Barbory, u pomníku padlých, u bývalé budovy školy, v KD a v hasičské zbrojnici. Po staré cestě se vrátíme přes Žimrovice zpět na Hradec. Trasa cca 7 km. V případě nepříznivého počasí se akce ruší.

Datum konání: 29. 9. 2019 začátek od 08:15

Místo konání: Domoradovice, Domoradovice

Typ akce: ostatní - sport, aktivní vyžití

Organizátor: Neuvedeno

Poznámka: Vstup zdarma.

Zdroj: Město Hradec nad Moravicí

Filipovice leží v nadmořské výšce 476 metrů. Na místě dnešní vesnice stával hospodářský dvůr, který náležel k panství nedalekého hradu Vikštejn. V roce 1706 jej koupil František Josef Filip hrabě z Hodic a následně zde založil osadu, která získala svůj název podle jeho jména. V celé České republice má stejné jméno už jen část obce Bělá pod Pradědem.

První zmínku o Filipovicích nalezneme v matrice radkovské farnosti k roku 1707. V letech 1784 a 1785 byla vesnice při likvidaci dvora o něco zvětšena. Faustin Ens ve své topografii Opavska z roku 1836 uvedl, že kromě názvu „Philippdorf“ je vesnice nazývána také „Neudörfel“ (pro svůj pozdní vznik až začátkem 18. století). Uvádí také slovanské jméno „Filyporytce“. Dále se od něj dovídáme, že vesnice patří do panství Melč, čítá 32 domů, rozptýlených ve dvou řadách a obklopených panskými lesy. Obyvatelé, jichž je 222, jsou katolíky a hovoří německy. Jsou dominikalisty, to znamená, že jejich usedlosti, jakož i polnosti, které využívali, bezprostředně patřily vrchnosti a poddaní k nim měli pouze právo požívací.

Po zrušení vrchnostenské správy a zavedení obecní samosprávy byly od roku 1850 Filipovice osadou nedalekého Melče, v roce 1866 se ale osamostatnily. Náležely k nim i samoty Zábřemí, Bartuskův statek při okresní silnici a skupina domů „U Hohna“. Počet obyvatel vesnice ve druhé polovině 19. a během 20. století klesal. Při sčítání lidu v roce 1910 uvedly ze všech obyvatel vesnice českou obcovací řeč pouze dvě osoby. Česká menšina zde ale pravděpodobně byla v tomto období početnější. Údaje ze sčítání zkresloval hospodářský nátlak. Pokud chtěl totiž Čech získat práci u německého zaměstnavatele, ať už v lesích knížete Lichnovského nebo knížete Razumovského či ve Weisshuhnově papírně v Žimrovicích, nesměl se k češství přiznávat. Krom toho byli zaměstnanci německých podniků a firem striktně úřady evidováni jako Němci.

V roce 1909 byl ve Filipovicích založen sbor dobrovolných hasičů.

Změněné poměry po vzniku Československé republiky způsobily, že se k české, respektive československé, národnosti hlásila v roce 1921 při sčítání lidu bezmála třetina obyvatel. Pozoruhodné je, že při dalším sčítání v roce 1930 uvádělo českou národnost už 97 lidí, zatímco německou jen 84. Rozvoj českého života v obci skončil roku 1933, kdy Češi úmrtím devíti poměrně agilních lidí ztratili, naopak Němci se aktivizovali a získávali i některé labilní české rodiny. Od roku 1940 byli němečtí muži povoláváni do armády, devět z nich padlo.

Po válce byly německé rodiny z Filipovic odsunuty. Roku 1950 obec čítala pouze 78 lidí, v dalších desetiletích se počet obyvatel příliš neměnil. Jednotné zemědělské družstvo bylo ve Filipovicích založeno v roce 1957, postavilo si dokonce vlastní kravín (dodnes stojí na severním okraji vesnice), ale zápasilo s ekonomickými problémy a 1. března 1960 se sloučilo se sousedními družstvy v Domoradovicích a Žimrovicích v jeden ekonomický celek s názvem JZD Rovnost. V roce 1960 (uvádí se také rok 1963) byla obec Filipovice sloučena s Domoradovicemi. Spolu s nimi se pak roku 1974 stala integrovanou obcí Hradce nad Moravicí.

Na veřejný vodovod byly Filipovice napojeny roku 1999. Poslední místní fungující organizací byl sbor dobrovolných hasičů, který ovšem začátkem 21. století svou činnost ukončil. Na přelomu let 2010 a 2011 měly Filipovice 71 stálých obyvatel.

ff

Domoradovice se rozkládají na východním svahu Vítkovské pahorkatiny. Střed vesnice se nachází v nadmořské výšce 460 metrů, nejvýše položené místo leží 486 metrů nad mořem. Domoradovice jsou jedinou obcí tohoto jména v České republice. Název byl asi odvozen od jména Domarad.

První písemná zpráva o Domoradovicích pochází z roku 1357, kdy je na listině opavského knížete Mikuláše II. zapsán jako svědek Mařek z Domoradovic, knížecí hradecký purkrabí. V 15. až 17. století se vystřídalo vícero majitelů vsi z řad nižší šlechty. V Domoradovicích stála tvrz, první zpráva o ní pochází z roku 1561, kdy Domoradovice vlastnili Pavlatové z Olšan. Z tvrze se nedochovaly žádné pozůstatky, nevíme ani, kde stála. Zanikla patrně za třicetileté války, nejpozději však krátce po roce 1667. Toho roku prodal Fridrich Jakwek z Krölkau ves i s poddanými za 6 000 tolarů majiteli panství Hradec Jiřímu Kryštofovi Pruskovskému z Pruskova. K hradeckému panství pak Domoradovice náležely až do zrušení poddanství roku 1848.

Za vlády otce Marie Terezie Karla VI. žilo ve vsi 24 držitelů poddanských usedlosti, mezi nimi i dědičný rychtář, mlynář a kovář. V roce 1781 byl zrušen a rozparcelován na čtyři větší a sedm menších usedlostí zdejší panský dvorec. Na tyto pozemky byli vrchností povoláni němečtí osadníci až z Osoblažska. K poněmčení vesnice však nedocházelo. Naopak, přistěhovalí osadníci, kteří tvořili asi třetinu obyvatel, se v pozdějších generacích postupně v novém prostředí počeštili. Ještě v roce 1880 se v obci hlásilo k německé obcovací řeči 69 lidí, v roce 1910 už nikdo! Tento jev – počeštění německé menšiny – byl před 1. světovou válkou na Opavsku zcela ojedinělý.

Na začátku 20. století byla postavena silnice ze Žimrovic do Melče. První spolek v Domoradovicích, „Čtenářsko-rolnickou besedu“, založil v roce 1898 kněz P. Josef Vícha, do 1. světové války následovaly sbor dobrovolných hasičů (1904), „Politická a hospodářská jednota“ (1904). „Spořitelní a záloženský spolek“ (1905), katolické „Sdružení venkovské omladiny“ (1907) a místní odbor Matice Opavské (1912). Za 1. světové války bylo povoláno do zbraně 67 mužů, z nichž čtrnáct padlo nebo zahynulo následkem válečných útrap. Jako legionáři bojovali za vznik samostatného československého státu v Rusku František Černín, Josef Křesťan a Josef Štencel a v Itálii Rudolf Vícha.

Záhy po nacistické okupaci prokázali občané Domoradovic v prosinci 1938 své vlastenecké cítění, a to během voleb, kdy se měli vyslovit, zda souhlasí s příslušností k říši. Nejprve se tajně domluvili na svorném bojkotování manipulovaných voleb, nakonec i po výhrůžkách hlasovalo 67 % lidí „Nein“. Odmítli také pomáhat při vyprošťování uvízlých vozidel německé armády projíždějících obcí před obsazováním Moravy v březnu 1939, za což je stihla odveta. Brzy přijeli vojáci a prohledávali všechny domy. Žádné hledané zbraně sice nenašli, zničili však obrazy Tomáše Garrigue Masaryka i československé vlajky. Německá okupace zapříčinila smrt tří mužů – František Wanke zemřel v Osvětimi, František Hanák na nucených pracích a Emanuel Kříž při osvobozování na následky zásahu střepinou granátu.

Protitotalitní smýšlení „Damadrovských“ se projevilo i po komunistickém převratu v roce 1948 při volbách, kdy občané odevzdali 49 % prázdných lístků, což byl druhý nejvyšší počet na Opavsku. Jednotné zemědělské družstvo se agitátorům KSČ podařilo ve vesnici založit po rozmanitých sankcích a nátlaku v září 1957. V rámci integrace byly k Domoradovicím v roce 1960 (uvádí se také rok 1963) připojeny nedaleké Filipovice a roku 1974 byly obě tyto vesnice sloučeny s Hradcem nad Moravicí. V osmdesátých letech 20. století bylo v Domoradovicích položeno vodovodní potrubí a postaveny čerpací stanice a nadzemní vodojem. Po Sametové revoluci bylo na dolním konci vesnice zřízeno travnaté hřiště (na místě bývalé skládky), zvané dnes „Marakaná“. Severovýchodně od Domoradovic byl postaven televizní převaděč.

fff


Vytvořeno: 27. 8. 2019
Poslední aktualizace: 27. 8. 2019 22:25