O osídlení Klimkovic

Co u nás můžete objevit?

Vývoj osídlení v období před založením města Klimkovice

Motto: „K odkazu našich předků se musíme stále vracet, nikoli z nostalgie po starých časech, ale proto, abychom dokázali i do budoucna udržet jistou hrdost na místa, která jsou naším domovem a kde sami žijeme.“

Podle nedochované pověsti a po staletí udržované tradice, existovala prý původní opevněná osada (předchůdce současných Klimkovic) v prostoru rozlehlého návrší zvaného „Láně“, asi jeden a půl km na západ od dnešního centra města. S velkou pravděpodobností se snad tehdy jednalo o osadu s menším dřevěným hrádkem, chráněnou vnějším dobovým opevněním. Bezpochyby se tak mohlo jednat o místo, svou polohou v široké okolní krajině velice významné, a to nejen proto, že se nacházelo na jednom z posledních výběžků pohoří Nízkého Jeseníku a ze tří stran v té době bylo chráněno hustým zalesněním, ale také odtud byl přenádherný výhled daleko do okolní krajiny v údolí horního povodí řeky Odry, řeky, která svými hlavními přítoky vytyčovala hranici Českého království, zejména v období kdy vládli panovníci rodové dynastie slovutných Přemyslovců.  

Byť z pohledu historie to v dochovaných dokumentech bohužel doloženo nemáme, zmíněná osada mohla být osídlená již na přelomu 11. a 12. století (možná, že ještě i o něco dřív?) a stejně jako Holasicko (dnešní území Opavska) byla po rozpadu Velkomoravské říše nedílnou součástí Markrabství Moravského, podřízeného vládnoucímu českému panovníkovi. Tehdy, již od roku 1185 jak uvádí historické prameny, osobně hájil „přemyslovské“ rodové zájmy na Moravě budoucí kníže a český král Přemysl I. Otakar (1155-1230). Vždyť právě jeho zásluhou byla udělením Zlaté Buly Sicilské císařem Říše římské (r.1212) potvrzena dědičnost královského titulu v Čechách a současně byly určeny hranice Českého království (vč území Opavska). Zmiňovaný český král stál mimo jiné i u vzniku několika významných měst založených v královské lokaci na severu Moravy (kupř. Uničov v r. 1213, Bruntál v r. 1213, Opava v r. 1224 atd.) a na Moravě v tomto období také často při cestách po svém království pobýval. Nelze tedy vyloučit a historická souvislost tomu i nasvědčuje, že s královskou družinou mohl král Přemysl I. Otakar zavítat a pobýt (možná i opakovaně) právě i ve zmíněné osadě „Láně“.

Bohužel, osud byl k této osadě ale velmi krutý. Je totiž z pohledu do minulosti možné a dosti pravděpodobné, že nezpochybnitelný zánik osady mohly způsobit hordy Mongolských (Tatarských) zdivočelých nájezdných kmenů, které se v r. 1241 vracely po vítězné bitvě u Lehnice přes sever Moravy zpět domů a v důsledku úmrtí svého vůdce Čingischána v dalším tažení po Evropě nepokračovaly. Na území Moravy, kudy nájezdníci prošli, všechno, co jim stálo v cestě ze msty a zavilého protikřesťanského nepřátelství bořili, vypalovali a plenili. Kdo mohl, nalézal před jejich řáděním úkryt a záchranu v okolních lesích, vše ostatní totiž přišlo v krátkém čase zcela nazmar. Osada „Láně“ znovu na stejném místě obnovena již nebyla. Ti z osadníků, kterým se vpád nepřátelských hord podařilo přežít, si poté vyhledali chráněnější místo a založili zde osadu novou, z níž později vznikla vesnice s tvrzí a poté i současné město Klimkovice. Na Lání, v místě již zaniklé původní osady naši předkové na věčnou památku zasadili strom lípy, ten vyrostl v mohutný košatý solitér, již z daleka viditelný. Strom lípy pak po staletí dalším generacím připomínal významné události, které naším krajem prošly, a také z těchto důvodů předkové onu lípu přímo zbožně uctívali.

Sídelní rozvoj a fungování nově založené osady, pojmenované s největší pravděpodobností odvozením od lokátora Klementa (přesněji řečeno od staročeské zdrobněliny jeho jména Klimek, resp. Klimko), dále pokračoval i v dalších letech 13. a 14. století. Potvrzením tohoto faktu jsou nejstarší známé tvary názvu z vesnice vzniklého města „Clymczowicz“ z r. 1420, nebo Klymkowitcze z r. 1424, tedy pojmenování jen a pouze v ryzí staročeštině.

Počátky založení města Klimkovice jsou bohužel rovněž dosud historicky nepřesné, s čímž úzce souvisí kromě nevyjasnění jistého letopočtu, také i městu udělený erb (znak města). Pravděpodobným zakladatelem města byl Beneš I. (Krumlovský) z Kravař (v letech 1380-1398 také majitel panství Fulnek a Bílovec a od r. 1369 také  majitel Mor. Krumlova). Jako královský komorník patřil k okruhu nejbližších úředníků českých králů Karla IV. a Václava IV. a Klimkovice na město vysadil nejspíše až po roce 1383, kdy coby majitel bíloveckého panství svou listinou (pergamenem) udělil již předtím založenému Bílovci právo opevnění a odúmrtí a v níž Klimkovice nepravděpodobně již jako existující město jsou vynechány. Historik Ladislav Hosák uvádí u Klimkovic rok 1386 (?), kdy je snad známa i první písemná zmínka o založení města. Znak města, který Klimkovicím jeho zakladatel udělil, tvoří červený štít s českým dvouocasým lvem se zlatou korunou, stojícím na zeleném pahorku. Nejspíše se jedná o historicky dosud nedoloženou souvztažnost mezi původní osadou „Láně“ a českým králem Přemyslem I. Otakarem, jak zmíněno v předchozím textu. Symbol české státnosti ve znaku města, nově zakládaného na území Moravy, muselo být z heraldického pohledu zcela mimořádné zdůvodňováno, a to tím spíše, že v případě Klimkovic se prokazatelně nejednalo o město v české královské lokaci. Jako nepodložené hodnotí znalci regionální historie i několik jiných, časově starších verzí založení města, tyto je ovšem nutno zásadně odmítnout. Německé pojmenování „Konssberg“, příp. „Königsberg“ (Králův vrch) se v případě našich Klimkovic poprvé v historických pramenech objevuje po stočtyřicetiletém užívání jeho českého názvu, teprve až v roce 1526. V té době, stejně tak jako v nejstarších, dosud známých pečetích našeho města z roku 1628 a 1732 (se lvem Markvartickým), je častěji používán jazyk německý. Navíc, pro drtivou většinu významných představitelů mocného a na Moravě značně rozvětveného šlechtického rodu Pánů z Kravař je charakteristická zejména jejich jednota a pospolitost při zakládání nových sídel, osídlených míst a raně středověkých měst. Na jimi udělovaných městských znacích, štítech nebo erbech zpravidla nikdy není opomenuto zobrazení jejich heraldického rodového symbolu – zavinuté okřídlené střely, tzv. „odřivousu“. V případě města Klimkovice, zakladatel města Beneš I. z Kravař tuto charakteristickou rodovou obvyklost z nám dosud neznámých důvodů zcela pominul či nedodržel, nebo dodržet z vyššího principu možná ani nemohl (?).

Bohužel řešení otázky počátků osídlování a založení Klimkovic je znesnadněno kromě jiného i dvěma zničujícími požáry městského archívu v r. 1854 a 1945 a letitou nedostupností rodových archívů dřívějších feudálních majitelů.

Nezměnitelným, kromě významné historické minulosti, zůstává i dlouhodobý rozvoj osídlování, a to nejen v samotném jádru města, ale především v jeho blízkém i vzdálenějším okolí. Města, které ve své novodobé historii dokázalo získat navíc i statut lázeňského místa, vyznačujícího se požadavky na pořádek, čistotu a komunální hygienu při udržení snad ještě příznivého stavu životního prostředí, města, které si v letošním roce s hrdostí na svoji minulost připomíná dobu, kdy mu před 635 lety, současně s vysazením na město, byl udělen onen městský znak s vyobrazením symboliky českého krále.

Zpracováno s použitím podkladů a dokumentů o historii Klimkovic

Ing. Jiří Pillich, Klimkovice