Obsah

Co u nás můžete objevit?

Vrchní veterinární rada Rudolf Resner

Osobnost, na kterou se nezapomíná

   resnerKaždý, kdo třeba jen letmo zalistuje v historii Klimkovic, nemůže přehlédnout výraznou osobnost zvěrolékaře a starosty Rudolfa Resnera. Právě letošní rok nám k jeho bližšímu poznání nabízí několik zajímavých výročí.
   Rudolf Resner se narodil 24. 7. 1876 v obci Smolkov na Opavsku, dnes součásti Háje ve Slezsku jako čtvrté žijící dítě manželům Josefu a Anně Resnerovým (měli třináct dětí, sedm jich ale brzy zemřelo). Po absolvování obecné školy a údajně na doporučení známého hrabyňského vlasteneckého faráře Jana Böhma rozhodli rodiče o jeho dalším vzdělání: po přijímacích zkouškách se stal žákem Soukromého vyššího českého gymnasia v Opavě, jehož ředitelem byla významná osobnost českého Slezska Vincenc Prasek. V roce 1894, po šesti letech, opavská studia ukončil a odešel do Vídně na veterinární institut, který v roce 1897 absolvoval s vyznamenáním.
   Jeho prvním působištěm se stalo město Frýdlant v Čechách, dnes Frýdlant, kam nastoupil 15. 11. 1897 a do 30. 3. 1898 tam působil jako městský zvěrolékař. Po jednoleté vojenské prezenční službě, kterou absolvoval 31. 3. 1899, směřovala jeho cesta zpátky do Slezska. Klimkovice tehdy potřebovaly nového zvěrolékaře, jednání dopadla úspěšně, a tak 14. 4. 1899 začala nová životní cesta Rudolfa Resnera, která bude přínosná nejen pro něj, ale jak se později ukáže, především pro jeho nový domov.

   Právě 14. duben 1899 je prvním z výročí, o kterých jsem se v úvodu zmínil – připomínáme si tak 120 let od příchodu Rudolfa Resnera do Klimkovic. Třiadvacetiletý mladý muž se ubytoval u kupce Koláčka v dnešní Resnerově ulici, představil se starostovi a začal vykonávat svoje povolání. Brzy se však zapojil také do veřejného života. Hned zkraje roku 1900, konkrétně na Tři krále, se přihlásil za činného člena klimkovického hasičského sboru, v jehož čele stál zakladatel sboru, ředitel místní obecné školy Josef Hradil; jméno, které rozhodně stojí za to si zapamatovat.

   Ale všimněme si také osobního života Rudolfa Resnera: dne 26. 11. 1901 se v klimkovickém farním kostele sv. Kateřiny, kde později hrával při mších na varhany, žení s vdovou Julií Firleiovou, roz. Benovou, dcerou bývalého klimkovického starosty Josefa Beny (funkci starosty vykonával v letech 1885 – 1895). Stěhování je snadné: jednak v podstatě není co a navíc, dům jeho manželky čp. 26 stojí hned vedle jeho předchozího bydliště. (Oba domy byly v průběhu osvobozovacích bojů na jaře 1945 natolik poškozeny, že musely být odstraněny.)

   Resnerův podíl na veřejném životě města se mohl rozvíjet i díky tomu, že se stal 10. dubna 1902 členem obecního zastupitelstva a v roce 1908 náměstkem starosty. To už se projednává uvažovaná stavba hospodářské a hospodyňské školy, v plném proudu jsou také za jeho účasti jednání o stavbě místní dráhy Svinov – Klimkovice. Hospodářská a hospodyňská škola byla slavnostně otevřena 14. 5. 1911a R. Resner se stal členem jejího kuratoria a v podzimních obecních volbách téhož roku byl zvolen starostou Klimkovic. V této funkci také zahajoval 8. 12 1911 provoz dráhy Svinov – Klimkovice, která konečně spojila převážně zemědělsko-řemeslnické město s prudce se rozvíjející průmyslovou Ostravou. Ve stejném roce byl také poprvé zvolen starostou hasičského sboru, znovu pak v letech 1913 a 1919.

   Zmařenou nadějí, jak postavení Klimkovic v regionu posílit, byla chystaná velkolepá krajinská výstava, která se měla konat v roce 1914 v areálu nové hospodářské a hospodyňské školy a R. Resner byl členem výstavního výboru. Žel vyhlášením války krátce před jejím otevřením všechna vynaložená námaha přišla vniveč. Dne 4. 9. 1914 byl Rudolf Resner povolán do armády, odkud se vrátil 31. 10 1918, když poslední dva roky sloužil v depotu koní v Novém Jičíně.

   Ale blížíme se k dalším „devítkovým“ výročím. Dne 29. 11. 1919 – tedy před sto lety – „městské zastupitelstvo v Klimkovicích jednohlasně ocenilo činnost Rudolfa Resnera a propůjčilo mu čestné občanství“. 1. 12. 1919 se pak Rudolf Resner stal inspektorem a referentem chovu dobytka v Ústřední hospodářské společnosti v Opavě, jejímž byl od roku 1904 členem a působil v ní až do roku 1929, čili pětadvacet let. My jen můžeme dodat, že v těchto datech jsou jubilea dokonce dvě.

   A ještě jednu významnou událost, spadající do roku 1919, musíme zmínit: v tomto roce totiž nabídli manželé Resnerovi místo ve své domácnosti osiřelé Julii Glazarové, která v polovině července 1919 ukončila docházku v jednoleté hospodyňské škole. V rodině Resnerů žila až do července roku 1923, kdy se vdala za správce školy v Josefovicích Ludvíka Vaňka. Že se stal Rudolf Resner prototypem románového Roberta Rýdla v knižní druhotině Jarmily Glazarové Vlčí jáma a neméně úspěšném stejnojmenném filmu, je všeobecně známo. Ale kdo si všimnul, že je zmíněn také v autorčině prvotině Roky v kruhu? Pravda, poznání je ztíženo uvedením jiného literárního jména postavy.

   I když R. Resner, jak je uvedeno výše, od prosince 1919 působil v Opavě, jeho trvalým bydlištěm zůstávaly Klimkovice a svým způsobem i nadále napomáhal chodu města. Mám na mysli elektrifikaci Klimkovic, jak je zaznamenána v klimkovické kronice: „Péčí bývalého starosty Rud. Resnera, ba skoro na jeho nátlak zavedena elektrizace celkovým nákladem přes 700.000Kč…“ Poprvé se žárovka v Klimkovicích rozsvítila 21. října 1921.

   Ve stejném roce složil Rudolf Resner s vyznamenáním zvěrolékařskou fyzikátní zkoušku a od 2. 12. téhož roku působil jako vrchní veterinární inspektor na ministerstvu zemědělství v Praze, kde dne 23. 1. 1922 složil služební přísahu. Později byl jmenován ministerským tajemníkem a ke dni 30. 12. 1922 byl přidělen ke konání služby zemské správě politické v Opavě. Tam se také manželé v roce 1923 přestěhovali do novostavby bytového domu v ulici B. Němcové na Kylešovském kopci. V roce 1924 byl pak jmenován prezidentem T. G. Masarykem vrchním veterinárním radou a zemským veterinárním referentem u zemské správy politické v Opavě.

   Žel, toto zemské uspořádání bylo koncem roku 1928 zrušeno a R. Resner byl přeložen do Brna jako zástupce přednosty veterinárního oddělení. Stejně jako v případě jeho působení v Opavě i do nového působiště nejprve odchází sám, a teprve v květnu následujícího roku se stěhují do Brna oba manželé a přihlašují se tam k trvalému pobytu. Stalo se tak 24. 5. 1929, takže před 90 lety.

   Sotva kdo mohl tušit, že jejich pobyt v moravské metropoli bude mít tak krátké trvání. Manželka Julie byla tou dobou už nemocná, nepomohla ani lázeňská léčba v Poděbradech a 9. 9. 1930 umírá. Nedlouho po ní – 15. 4. 1931 náhle umírá i Rudolf Resner. Brněnské rozloučení proběhne o tři dny později v posádkovém farním chrámu Páně, kde pravidelně hrál při mších na varhany a stejně jako v případě manželky je pohřben (19. 4. 1931) v rodinné hrobce Benů na starém klimkovickém hřbitově.

   Zřejmě vás napadne otázka: v čem hledat tak silnou a dosud čitelnou stopu činnosti R. Resnera v Klimkovicích, byť měl na to relativně málo času? V jeho veliké pracovitosti, energii, systematičnosti, schopnosti jednat s lidmi, v jeho laskavé povaze s darem humoru, vzdělanosti, včetně jazykové, či především v tom, že měl nápady, nadhled, vize a ty se snažil uskutečňovat? Nutno dodat, že se mu to také dařilo. Ale nezapomeňme ani na spolupracovníky, kteří ho na této mnohdy nesnadné cestě provázeli: ředitele obecné školy a zakladatele sboru dobrovolných hasičů Josefa Hradila, ředitele měšťanské školy a okresního školního inspektora a později i klimkovického kronikáře Antonína Böhma, advokáta, zakladatele klimkovického Sokola JUDr. Rudolfa Hesse či klimkovického lékaře a osvětového pracovníka MUDr. Josefa Podivínského, mimo jiné spoluautora prvního pojmenování názvů klimkovických ulic a náměstí. Ti všichni včetně Rudolfa Resnera pracovali pro rozkvět města, v němž se nenarodili, ale kterému svou prací a nadhledem přinesli tolik potřebný rozmach.

Karel Vůjtek

 

   Podrobněji se s životem a prací Rudolfa Resnera můžete seznámit v publikaci To byl Rudolf Resner/ Robert Rýdl, která je k dostání v Kulturním a informačním středisku Klimkovice, Lidická 1 – zámek.

turistika/prodej-suvenyru/chci-se-neco-dozvedet/kniha-to-byl-rudolf-resner-robert-rydl-300cs.html