Turistika, příroda - Na Láni

Oficiálně se jedná o "Skupinu památných stromů".

Dvě lípy blíže k ul. Husově jsou "Lípy osvobozených Klimkovic". Byly zasazeny obě najednou v květnu 1946, a to k připomínce let 1918 a 1945.

Zadní lípa byla zasazena v roce 1958 na počest 80 narozenin slezského básníka Petra Bezruče, jmenuje se Lípa Bezručova.

Dvě nejmladší lípy uprostřed prostoru byly zasazeny předsedou tehdejšího Národního výboru Janem Vůjtkem k příležitosti 600. výročí údajného vzniku Klimkovic.

Středu celého prostoru vévodí nevzhledný betonový odlitek, který má však svou historii a opodstatnění. Tato betonová hmota byla vlita do vykotlaného zbytku poslední cca 300leté lípy, která sešla vichřicí v roce 1947. Byla poslední z řady lip, kterou zde vysazovali naši předkové na důkaz pokory, úcty a vzpomínky na údajnou původní osadu, která byla přechůdcem současných Klimkovic.

Legendy praví, že právě zde se rozkládalo původní osídlení Klimkovic. Zřejmě mohlo jít o jednoduchou vojenskou základnu, která především kontrolovala okolní krajinu pod sebou. Pár dřevěných stavení s dobytkem mohlo zajišťovat přežívání posádky. Takto vzniklé a fungující osadě velel jistý Klement, lidově zvaný Klimek. Lidé sdružení kolem tohoto Klimka si říkali Klimekowitzi, usuzuje se, že toto je původ slova Klimkovice.

Podle jedné z teorií tyto původní Klimkovice zničil nájezd Mongolů, který je v našich končinách historicky doložen. Rozprášené zbytky Klimekowitzů se zřejmě usídlily níže v krajině s dostatkem vody, na ostrohu nad potoky Rakovec a Polančice, kde jako první zřejmě vystavěli dřevěný kostel a tvrz. Tuto novou osadu ohraničili valy s dřevěnými palisádami. Tento fakt dokládá pojmenování jedné z místních ulic "Na Valech". Ale to už jsme se z říše legend dostali k faktům, které jsou o Klimkovicích doložené a popsané zde.

Návrší Na Láni dodnes klimkované chovají v až posvátné úctě.