Obsah

Studánka Pod Chmelníkem

GPS: 49° 48′ 0.41″N  18° 7′ 21.194″E

zobrazit v mapě
Bezvýznamné bláto v bezvýznamném remízku se proměnilo v jedno z nejkrásnějších jarních zákoutí Klimkovic. Studánku hlídá Strážkyně a hádejte, proč se jí kolem nohou vine medvídě...?

V těchto místech byla celé roky jen taková malá blátivá jamka a od ní nehluboká strouha směrem k potoku. Místo, kterého si téměř nikdo nikdy nevšiml. Proto, když se začalo mluvit o jakémsi zdroji vody v lese Pod Chmelníkem, nebylo dlouho nikomu jasné, o co vlastně jde.

Jde o to, že lesík Pod Chmelníkem tvoří krásnou scenérii nejen pro Klimkovické, ale pro všechny, které napadne sem zavítat. Je to jedno z mála míst, kde si můžete odpočinout, nabrat nových sil, zrelaxovat, nikoho nepotkat, lenošit nebo se kochat. Celá věc má ale jeden problém – není si kam sednout, v lese nenajdete cíl Vaší cesty. Tento les je jenom průchoďák.

Když se ale na správném místě proderete trnitým houštím a jdete po vůni medvědího česneku, nemůžete toto místo minout. A v současnosti vůbec ne, protože Vás tam navede rozcestník, na místě najdete cca 80cm hlubokou studánku vyskládanou z kamenů a dvě lavičky. Nad tímto místem bdí socha Strážkyně, kterou na Řezbářském sympoziu v Klimkovicích 2015 vytvořily ruce řezbáře Milana Kuchťáka.

Vytvořii jsme pro Vás cíl Vaší cesty.

Nejdříve chlapi ručně vykopali v nechutném jílu jámu, ze které vznikl betonový základ pod sochu se zapuštěnými železnými roxory.

Pár týdnů poté přijel bagr. Přivezl sochu Strážkyně až na místo (díky bohu za ta sucha!), a po lehkém donucení se nám podařilo nasunout ji na roxory. Byl-li by zde prostor pro reklamu, vzdali bychom hold výrobcům speciálního lepidla, které opravdu nesundáte ani z kůže, ani z oblečení, ani z vlasů :-).

Pak měl bagrista Pavel za úkol lehce hrábnout do jamky (toto léto zcela bez vody). Po prvním lehkém hrábnutí jsme se dostali cca půl metru pod povrch a hlína zde byla usměvavá, kdyprá a naprosto suchá. Velké zklamání. Bagr hrábnul podruhé a dostali jsme se na jíl různých barev a pachů. Ani kapka vody, velké zklamání a pochyby o správnosti našeho snažení. „Pavel, vem to kusek vedle!“ A ten kousek vedle jsme protrhli podzemní kapsu plnou vody! Nebyl to žejdlík vody, ale plný korbel vody, plný věrtel vody, byla to plná studna vody! Kalná voda se valila ve velkých bublinách osvobozená ze své jeskyně! Stáli jsme nad plnou studánkou jako rybář nad kasovním úlovkem, jako kešer nad právě objevenou keškou, jako Hillary a Tenzing na vrcholu Mount Everestu!

Chlapi z Technické správy města Klimkovic a dva doborovlníci navozili na místo kameny. To odpoledne byla teplota vzduchu 38.9°C.

A pak se mohlo začít tvořit. Jste-li kreativec, není krásnější práce, než stát v gumákách v těsné páchnoucí díře, po lýtka zabořeni v jílu. Všudypřítomný krvelačný hmyz Vám nakukuje přes ramena a kameny jsou těžké jako cent. Jste-li kreativec, jste nadšen, jak jde práce od ruky, jak se ze slizkého jílu dají krásně vymazat stěny studánky, jak musíte neustále kýblovat kalnou vodu, aby Vám nezatekla do gumáků. Stěny se přestanou sisifovsky hroutit stále zpátky do vody, když je co nejrychleji vyztužíte kameny, stačí zaplácat trochu bahna za ně, trochu jílu před ně… A napadlo by Vás, že v hlouce cca 1 metru v naprosto homogenním jílu najdete spokojenou rodinu slimáků? Krásná práce. Jste-li kreativec :-).

Pak přišel podzim a s ním školní rok a obrovské nadšení dětí i učitelek z naší školní družiny.

Místopřísežně prohlásily, že si studánku berou pod svůj patronát, tak jim přejeme, ať nadšení vydrží a ať sem jednou tyto děti zavedou své děti.

Cíl Vaší cesty se dočkal rozcestníků, tištěné mapky, webových a facebookových stránek a hlavně jsou tu lavičky a je na co se dívat. Tak přijďte :-) Na mapce č. 6

mapka studánek