Drobné sakrální stavby - Socha sv. Šebestiána

Ve středověku jsme měli uprostřed náměstí měšťanský pivovar, který po požáru v roce 1848 již obnoven nebyl a na jeho místě byla postavena budova nová, kterou lidé z blízka i z daleka znali jako slovutný „buduněk“. V budově bylo mimo jiné také i sídlo radnice města, a centrum veškeré obecní správy.

A právě zde, před hlavním vstupem do radnice v minulosti stávaly na vysokých kamenných podstavcích dvě sochy. Ta napravo byla socha Panny Marie Sedmibolestné a vlevo od schodiště byla právě socha sv. Šebestiána. K němu naši předkové ve městě zachovávali po dlouhá staletí neobyčejnou úctu a vděčnost. A jaký k tomu měli vlastně důvod?

V období prusko–rakouských válek, kdy pruská vojska plenila vesnice a města po celém opavském Slezsku, zachvátila město Klimkovice také i neobyčejně silná epidemie moru. Jen od roku 1758 do poloviny roku 1759 morové nákaze podlehla více než třetina všeho obyvatelstva. A lidé zde ve městě se nedokázali žádným způsobem rychle se šířící smrtící nemoci bránit. Z bezmocnosti se tehdy měšťané i obyčejní lidé scházeli ke společným modlitbám za odvrácení morové nákazy. Konaly se zvláštní pobožnosti k sv. Šebestiánovi, který podle legendy uchránil v minulosti mnohá města po celé Evropě i v našich zemích před úplným vymřením. Také i obyvatelé Klimkovic byli v těchto těžkých obdobích ve svých prosbách k tomuto světci vyslyšeni. Když se konečně nemoc přestala dále šířit, nechali postavit ze svých skromných prostředků v roce 1760 kamennou plastiku tohoto světce a  na vysokém hranolovém podstavci ji umístili nejspíše snad právě na tomto našem starobylém rynku. U podstavce sochy pak lidé zapalovali svíčky, louče a petrolejové lampy a jako díkuvzdání tomuto světci se tady při každé příležitosti konaly modlitby a děkovné pobožnosti. Průvody a procesí směřovaly na „klimkovský rynek“ po celá dlouhá léta, a to nejen ze samotného města, ale i z mnohých vsí a osad z okolí, ještě i v první polovině minulého století.