Navigace

Obsah

Kostel Sv. Kateřiny Alexandrijské

GPS: 49° 47′ 10.386″N  18° 7′ 51.159″E

zobrazit v mapě
Dominanta Klimkovic na první pohled zaujme atypickým zakončením věže. Není to jediná zvláštnost této stavby...více zde

Dva velké požáry v roce 1848 a 1854 zničily veškeré písemné záznamy o vzniku Klimkovic, historické prameny jsou velice mlhavé, přesto ve starém kostelním inventáři z roku 1806 je napsáno, že nejstarší zvon na věži měl nápis s letopočtem 1251. Druhý zvon byl z roku 1261. Z toho se usuzuje, že osada Klimkovice měla už ve 13. stol. dřevěný kostelík s věží.

V roce 1383 pan Beneš I. z Kravař, oblíbenec Václava IV., vymohl na králi povýšení osady na město. S tím souvisí i městský znak – stříbrný lev v červeném poli na zeleném pahrbku.

Oklepáváním staré omítky na kamenném překladu malého okna staré sakristie byl objeven vytesaný letopočet 1547, tento rok je pravděpodobně rokem původního založení zděného kostela, za doby panování paní Johanky z Bítova.

V roce 1572 bylo prodáno klimkovické panství vladykovi Ondřeji Bzenci na Porubě. Patřil k rodu slavných českých rytířů, kteří se na počátku 16. stol. vyznamenali v boji proti Turkům. Po návratu domů nechal v letech 1578 - 1579 v renesančním slohu zámek i kostel přestavět. Zasvětil jej sv. Kateřině, která byla patronkou jeho manželky. V té době byl kostel rozšířen o západní část kostela s věží. Tlak masivní věže způsobil vytlačování půdy směrem do dnešního parku a věž se postupně začala naklánět. Proto byl vybudován obrovský opěrný pilíř, který zastavil vychylování věže. Ta je dnes odkloněná 64 cm od osy. Po ničivém požáru v roce 1854 již nebyla původní renesanční špice věže dostavěna a byla jenom zakončena nízkou stříškou, která je na věži dodnes.

Kůr kostela byl propojen s prvním poschodím zámku nadzemní chodbou, kterou zámecké panstvo chodívalo na mši. Původně byla tato chodba překryta pouze dřevěnou stříškou.        

Ondřej Bzenec nechal pod presbytářem vybudovat rodinnou hrobku Bzenců. Vchod je dnes překryt dlažbou a je v místě před obětním stolem. Vpravo jsou umístěny náhrobky příslušníků rodu Bzenců.

Rod Vlčků z Dubé odkoupil klimkovické panství v roce 1612. Zprvu byli evangelického vyznání. Po bitvě na Bílé hoře a rekatolizaci byl Jindřich Vilém Vlček vychován ve víře katolické u Jezuitů ve Vratislavi.

V letech 1730 – 1738 dal Jindřich Vilém vybudovat u farního kostela na severní straně kapli v barokním slohu s krásnou kopulí, která se zvedá do výše 25 m. Kopuli podpírá osm vestavných sloupů zakončených hlavicemi připomínajícími korintský sloh. Oltář s božím hrobem je ozdoben sochou sv. Jana Nepomuckého, po jeho pravici stojí socha sv. Václava a po levici sv. Judy Tadeáše apoštola.

Jindřich Vilém Vlček se vypracoval do hodnosti polního maršála císařského vojska, a protože se pohyboval v německém prostředí, poněmčil řeč i jméno. Od té doby se psali Vlčkové německy Wilczek. 

Naproti oltáři na západní stěně kaple je vytesána jeho busta v životní velikosti. Pohlíží k hrobce, která má přístup skrytý pod lavicemi v kapli.

Kostel sv. Kateřiny a kaple tvoří zajímavý architektonický celek. Dominantou chrámu je hlavní oltář zdobený sloupovím z umělého mramoru. Na oltáři stojí čtyři barokní plastiky. Jedna ze soch ze dřeva představuje Máří Magdalénu s křížem v ruce, jak šlape na hlavu hadovi jako vítězka nad zlým duchem. Další představuje sv. Rozálii s růžemi kolem hlavy, přímluvkyni v době moru. Třetí je sv. Barbora v modrém šatě s kalichem a hostií, patronka havířů. Poslední je sv. Apolonie s kleštěmi v ruce, patronka zubních lékařů. Nádherný obraz ve zlatém rámu představuje sv. Kateřinu, které malý Ježíšek podává prsten jako své nevěstě. 

Do roku 1776 se pochovávalo v těsné blízkosti kostela, teprve potom byl hřbitov zrušen.

V roce 1939 došlo k likvidaci radnice umístěné uprostřed náměstí a k přemístění misijního kříže, sochy panny Marie a sochy sv. Šebestiána do prostoru mezi starou sakristii a kaplí. Při hloubení základů pro umístění kříže a soch se narazilo na hrobky. Při likvidaci těchto hrobek byla vyzdvižena cínová rakev, ve které po rozletování rakve ležel panoš v mysliveckém obleku. Když chtěli tělo přemístit do druhé rakve, rozsypalo se na prach. I v pozdějších letech, když se kopala kanalizace kolem kostela, narazilo se na spoustu kostí těsně pod povrchem. Zajímavé je, že kosti se našly i pod opěrnými pilíři ve východní části kostela.

Jedna z dalších zajímavostí chrámu sv. Kateřiny jsou varhany. K původním varhanám z roku 1900 byla v roce 1993 přistavěna další část varhan s novým třímanuálovým hracím stolem.

Další z dominant chrámu sv. Kateřiny je patnáct křišťálových lustrů, kterým vévodí velký tereziánský křišťálový lustr, který byl původně na svíce. Během pozdějších let byl dvakrát elektrifikován a naposledy byla provedena celková generální oprava v roce 2001.

 

Zpracoval: Miroslav Kaštovský