Historické budovy - Koupaliště

Historie a současnost areálu koupaliště v Klimkovicích

Myšlenka vybudovat v Klimkovicích letní koupaliště určené pro veřejnost, vznikla podle historických záznamů a dokumentů již v první polovině třicátých let 20. století. Zabývalo se jí tehdejší vedení města i městská rada. Dokonce se podařilo plán výstavby podpořit vyhotovením projektové studie a zpracovat část přípravné projektové dokumentace. Největším problémem ovšem bylo to, že město tehdy nedisponovalo vlastním obecním pozemkem v lokalitě, která by pro výstavbu letního koupaliště z technických důvodů byla snad jediná možná, a to i přesto, že pro koupaliště bylo správou města vybráno ještě několik vhodných míst. Nebylo však dosaženo názorové jednoty. V dalších letech pak Československo postihla velká hospodářská krize, a aby toho nebylo málo, v říjnu 1938 byly po Mnichovském diktátu Klimkovice zcela nečekaně začleněny do pohraničního pásma území německých Sudet a staly se tak součástí Velkoněmecké říše.

Po německé vojenské okupaci zbývajícího území Čech, Moravy a Slezska (14. – 16. března 1939) byla v Klimkovicích dne 5. června 1939 německým vedením města na vybraném místě v blízkosti potoka Polančice na ul. Havlíčkově slavnostně zahájena výstavba koupaliště. Místní rolník německé národnosti Alfons Rohsmanith (čp. 450) totiž přistoupil na nabízenou směnu svého majetku (pole se zahradou) za dvojnásobně velký obecní pozemek ležící v jiné části města. Teprve potom mohlo být s touto výstavbou započato. V Evropě se schylovalo k válce a německé vedení Klimkovic počítalo s tím, že zdejší nové koupaliště bude sloužit především pro rehabilitaci v bojích zraněných vojáků Wehrmachtu.

Pro stavbu koupaliště byl tedy použit již několik let předtím zpracovaný projekt, jehož autorem byl místní stavitel Ing. Pavel Dubina. Ten také osobně práce na stavbě řídil a koordinoval. Výstavba dvou bazénů o rozměrech 15x25 a 20x8 metrů byla naplánována na dobu 200 pracovních dnů a celkové náklady byly limitovány částkou 28 000 RM. Okupační správa města pro dodržení harmonogramu stavebních prací vyhlásila pracovní povinnost, podle které měl každý klimkovický občan německé národnosti (mužského pohlaví)  povinnost na stavbě osobně a bezplatně odpracovat 40 hodin. Hlavní pracovní silou zde však byli němečtí uprchlíci evakuování z Těšínska, kteří v Klimkovicích pracovali od května 1939 do poloviny roku 1940. Ubytováni byli v budově hospodářské školy. Také další pro stavbu potřební dělníci byli na staveniště denně dovážení i z řady okolních obcí.

Dne 20. srpna 1939 bylo koupaliště slavnostně předáno do provozu. Oslava byla podle záznamů v městské kronice velmi okázalá a v režii německého vedení Klimkovic bylo na ní přítomno až několik stovek pozvaných hostů. Byli mezi nimi i bílovecký landrát Reinhold Pöhlmann, krajský školní rada Taunert (bývalý učitel obecné školy v Olbramicích) a řada dalších významných osobností, výhradně národností německé. Dokonce až z Ostravy sem přijela zahrát hudba německých vojenských vysloužilců atd. Zprovozněny byly pouze oba bazény, ale další dokončovací práce v okolí vč. dovybavení koupaliště (dřevěné kabiny, oplocení plochy pro slunění atp.) pak dále pokračovaly. Koupaliště od roku 1940 sloužilo především mladým členům polovojenských oddílů Hitlerjugend, kteří tehdy v hojném počtu, téměř dvou stovek osob, okupovali v blízkosti stojící budovu s velkou zahradou a hospodářstvím, patřící zdejšímu klášteru řeholních sester dominikánek.

Obvodové stěny obou bazénů sestávaly z opracovaných kamenných kvádrů s vodotěsným vyspárováním. Menší z bazénů s objemem vody 150m3 s šikmým dnem je dodnes dětským bazénem, velký plavecký bazén s maximální hloubkou 3,5m má vodní objem cca 740 m3. Voda byla do obou bazénů přiváděna z potoka Polančice a z přírodního pramene jímací studny v Krči (místní pojmenování), cca 230m dlouhým přiváděcím potrubím. (Obdobně byl podpovrchovým vodním náhonem v délce cca 600 m v minulosti napájen také i místní lihovar a přes pozemek koupaliště je rovněž veden podzemní vodní náhon z Polančice, který slouží k napájení rybníků v městském parku). Areál koupaliště oddělovalo od ul. Havlíčkovy vysoké dřevěné oplocení s hlavním vstupním průchodem pro návštěvníky. Jeho nedílnou součástí byly i převlékací kabiny (35 + 35 ks) samostatně oddělené pro muže a pro ženy. Na obou koncích řady těchto kabin bývalo sociální zařízení se suchými WC. Příslušenstvím ke každé převlékací kabině byla i šatní služba s možností zapůjčení dřevěných slunečních lehátek (za poplatek). Třímetrová skokanská věž byla u plaveckého bazénu dostavěna dodatečně, až po skončení druhé světové války. Koupaliště v Klimkovicích v době svého vzniku bylo jedním z nemnoha uměle vybudovaných, na tehdejší dobu moderních, letních koupališť v širokém okolí. Jeho poválečný provoz pro širokou veřejnost a zejména pro děti a školní mládež z Klimkovic a okolí byl obnoven v letním období roku 1946. U obyvatel města se koupaliště těšilo obzvláště velké oblibě, o čemž svědčila i jeho návštěvnost. Ve statistických údajích zaznamenaných v městské kronice se uvádí, že v roce 1949 klimkovické koupaliště navštívilo 3 973 osob, z toho bylo 2 428 školních dětí. Příjem ze vstupného za uvedený rok činil celkem 18 939 Kčs.

Od roku 1950 byl provoz městského koupaliště začleněn do tehdy nově vzniklého Sdruženého komunálního podniku Klimkovice a s platností od 1. 7. 1951 se jeho provozovatelem stal Komunální podnik v Novém Jičíně. Období šedesátých a sedmdesátých let minulého století bylo pro koupaliště obdobím snad nejvýznamnějším, a to v celé jeho dosavadní historii. O údržbu a běžné fungování se starala Majetková správa MNV. Koupaliště tehdy bývalo velice oblíbeným místem zejména pro děti a školní mládež, která zde v horkých letních dnech trávila spoustu svého volného času. Před rokem 1970 jsme v Klimkovicích měli dokonce i oddíl sportovního plavání TJ Sokol, který v areálu koupaliště několik let úspěšně působil, pořádal zde mnohé plavecké soutěže a přebory v plavání a v jeho řadách vyrostlo také několik znamenitých místních plavců žákovské a dorostenecké kategorie. Každoročně v letních měsících mívalo klimkovické koupaliště na místní poměry docela vysokou návštěvnost, což opět ze statistiky je možno doložit tím, že kupříkladu v roce 1964 městské koupaliště v Klimkovicích navštívilo 11 968 osob a na vstupném se tehdy vybralo 8 386 Kčs, přičemž místní národní výbor tehdy všem žákům klimkovické ZDŠ umožňoval do areálu koupaliště bezplatný celodenní vstup, obdobný bonus měli také členové zdejšího oddílu sportovního plavání (ovšem jen ve vymezeném časovém rozvrhu). Provoz koupaliště v letních měsících zabezpečovalo město Klimkovice prostřednictvím dlouhodobých pronájmů. Nájemníkům pomáhali nejen jejich rodinní příslušníci, ale také řada dobrovolníků, kteří na koupališti dohlíželi na dodržování čistoty a pořádku a vypomáhali i s drobnou údržbou v okolí bazénů. K provozovatelům klimkovického městského koupaliště v minulosti patřili: p. Němec, p. Čáp.

V letech 1970–1983 probíhaly v areálu koupaliště rozsáhlejší opravy obou bazénů, instalace zařízení pro napájení a čištění vody (filtrace vody z vodoteče přes kazety s náplní hrubého koksu), likvidace původních dřevěných šaten, rekonstrukce hlavního vstupu do areálu koupaliště, oplocení, úpravy a rozšíření velkého (plaveckého) bazénu i vlastního areálu včetně v té době realizované regulace toku potoka Polančice.

V letech 1985–2000 probíhala v areálu koupaliště v režii MěNV a MěÚ investiční výstavba nových zděných šaten, sociálního a hygienického zařízení vč. bufetové hospůdky s terasou pro poskytování občerstvení. Současně s touto investiční výstavbou byl zprovozněn a upraven dřevěný zastřešený přístavek zv. „Věchýtek“, v němž byl kromě technického zázemí zřízen malý kiosek pro prodej drobného občerstvení. Provoz koupaliště pokračoval i v dalších letech, kdy jeho provozovateli (nájemníky) byli p. Ladislav Nykl z Polanky n/O a následně p. Š. Ihnatík z Ostravy-Poruby. Následně pak v průběhu roku 1994 bylo k velkému (plaveckému) bazénu instalováno zařízení pískové filtrace vody s rozvodem potrubí vybaveného vodními tryskami, umístěnými po obvodu bazénového dna.

V režimu běžného provozu bylo koupaliště ještě i v letním období roku 2001. Pracovníci Krajské hygienické stanice v Ostravě zde však po provedení jedné z pravidelných kontrol kvality vody rozhodli s okamžitou platností koupaliště uzavřít a jeho provoz byl tímto ukončen. Příčinou rozhodnutí krajských hygieniků byl naprosto nevyhovující technický stav zařízení na čištění vody. V dalších letech pak vedení našeho města usilovně hledalo možnosti, jak veřejné městské koupaliště zprovoznit a pokračovat v jeho využívání. Žádnou z nich se ale bohužel reálně najít nepodařilo. Bezodkladně, hned v roce 2002, bylo mimo jiné zadáno vypracovat projektovou dokumentaci na celkovou generální opravu a rekonstrukci areálu (modernizace vlastních bazénů, čistění a filtrace vody, rekonstrukce sportovní části areálu vč. opravy všech stávajících zděných objektů, rekonstrukce vstupu a nové oplocení areálu atd.). Čas plynul a řešení bylo stále v nedohlednu. Celý areál, kdysi tak svébytného koupaliště, zůstával nadále po několik let naprosto bez využití a nezadržitelně chátral. Našly se skupiny lidí, a dokonce i někteří členové zastupitelstva v Klimkovicích se vážně zaobírali myšlenkou koupaliště zlikvidovat úplně a uvolněný prostor ekonomicky využít pro jiné potřeby. Po roce 2005 dokonce místní developerská společnost navrhovala řešení, že celý pozemek (cca 2. 500 m2) z majetku města vykoupí a v části plochy postaví tři nízkopodlažní třípatrové domy pro bydlení a zbytek uvolněné plochy by pak mohl být v budoucnu využit po revitalizaci a ozelenění jako menší lokální oddechová zóna.

Část nízké zděné správní budovy byla pronajímána k celoročnímu provozu malé hospůdky. Letitým nájemníkem zde byla pí. H. Konvalinková, která v interiéru této hospůdky svépomocí realizovala některé drobné provozní úpravy.

Usnesením tehdejšího zastupitelstva města Klimkovic, přijatým dne 18. března 2009, bylo ve věci dalšího osudu koupaliště v Klimkovicích rozhodnuto pořídit poměrně zásadní změnu Územního plánu města v této lokalitě a celý areál zařadit do tzv. „Zóny obytné obslužnosti“. Proti tomuto rozhodnutí však ostře vystoupila nově vzniklá občanská iniciativa, která prostřednictvím osobního jednání se členy Rady města Klimkovic a s podporou vypracované podepsané a předané „Petice obyvatel Klimkovic“ požadovala bezodkladnou revokaci výše zmíněného rozhodnutí zastupitelstva současně s požadavkem zrušit v usnesení ZM přijatý návrh na provedení změny ÚP Klimkovic v lokalitě stávajícího koupaliště. Požadavek měl velkou petiční podporu místních obyvatel, takže žádanou revokaci již přijatého usnesení ZM (zrušení městského koupaliště) se členům zmíněné občanské iniciativy podařilo na jednáních ZM v průběhu roku 2010 přece jen prosadit. Existence koupaliště (sice tehdy nefungujícího), byla přijatou revokací usnesení ZM zachráněna. Vypsání místního referenda a organizací petice obyvatel města za setrvání koupaliště ve městě, požadoval sedmičlenný petiční výbor ve složení: doc. MUDr. M. Hladík Ph.D., Ing. D. Petr, Ing. T. Huspenina, MUDr. J. Segeťa, Ing. L. Teichmann, Ing. T. Urbánková, J. Hudcovičová.

Obnovit provoz téměř deset let nefungujícího koupaliště v jeho velmi zchátralém stavu, nebylo vůbec snadné. Výrazně k tomu přispěla činnost, osobní přístup a aktivita členů nově založeného občanského sdružení „VIZE Klimkovice 2020“. Na jednáních zastupitelstva jeho členové předkládali konstruktivní návrhy na obnovení provozu obou bazénů a v celkovém výsledku jejich snah se jim podařilo přesvědčit rozhodující většinu členů zastupitelstva k tomu, že obnovení přívodu pramenité vody z vodního zdroje v Krči do obou koupacích bazénů bude navíc i výrazným ekonomickým benefitem pro jejich další účelné využívání. (Sdružení registrováno 8. 3. 2011 – jeho předsedou zvolen pan Petr Mahrik). Jedním z cílů tohoto nově vzniklého subjektu byla snaha o zprovoznění koupaliště společně s provedením revitalizace celého dlouhodobě nevyužívaného areálu a jeho přestavba na veřejný prostor určený pro sport, rekreaci a pro konání kulturních a společenských akcí. Ve spolupráci s vedením MěÚ, s odbornými pracovníky firmy VERVA ECO a za úzké součinnosti s provozujícím nájemníkem areálu p. Petrem Edlerem, se členové o.s. VIZE v průběhu roku 2012 podíleli na položení a na instalaci nového přívodního gravitačního potrubí přírodní pramenité vody v délce cca 230 metrů z jímací studny v Krči přímo do areálu koupaliště, a to včetně montáže zařízení pro regulaci přívodu vody a renovace dílů zařízení vodního sání. Předmětem další renovace a opravy byly práce na zatěsnění dětského bazénu s provedením nátěrů jeho vnitřní plochy. Ke zprovoznění koupacích bazénů v roce 2012 ale nedošlo.

V roce 2013 se členové o.s. VIZE 2020 podíleli na revitalizaci van obou koupacích bazénů a na úpravě vnitřních prostor a interiéru v areálu koupaliště. Město Klimkovice z rozpočtu města zajistilo finanční prostředky na provedení instalace nového zařízení pro filtraci vody z velkého (plaveckého) bazénu, a to od společnosti GHC. Sponzorským darem se na dodávkách technologie zařízení spolupodílel i člen ZM a člen o.s. VIZE 2020 Ing. Dušan Petr, dobrovolník a místní patriot iniciativy za zachování koupaliště v Klimkovicích. Celkové náklady hrazené z rozpočtu MěÚ dosáhly úrovně 350 tisíc Kč (vč. DPH). O.s. Vize 2020 rovněž iniciovala požadavek na provedení změny Územního plánu v katastru Klimkovic tak, aby nově koncipovaný „Sportovně rekreační areál“ byl znovu zařazen do kategorie „Občanská vybavenost pro sport a rekreaci“.

Rok 2015:  Problémy běžného provozu v areálu městská správa společně s nájemníkem koupaliště řešila bohužel i v dalších letech. Stále se totiž nedařilo udržet těsnost a neprosákavost vody v obou bazénech, nešlo zabezpečit požadovanou kvalitu vody a dost problémů neustále přetrvávalo i s údržbou povrchu vnitřních bazénových stěn vč. havarijního stavu betonové hráze mezi oběma bazény. Město Klimkovice ze svého rozpočtu zakoupilo speciální bazénovou čističku vody pro velký plavecký bazén a po jejím zprovoznění a po úspěšném funkčním vyzkoušení byl velký plavecký bazén po velkém úsilí konečně naplněn vodou. Přesto přetrvávající prosákavost vody v bazénovém dně se odstranit zcela nepodařilo. ZM rozhodlo a odsouhlasilo alespoň provedení rekonstrukce menšího dětského bazénu, a to s realizací jeho vyvložkování s použitím speciální vnitřní plastové fólie. Technické provedení takto schváleného způsobu rekonstrukce (s potřebou financí v řádu několika miliónů Kč) dosud ale uskutečněno nebylo.

Koupaliště v Klimkovicích je od roku 2017 provozováno jako koupaliště přírodní, kde voda pro koupání v obou bazénech je obměňována řízeným přítokem a odtokem podzemní přečištěné vody, pocházející z nedalekého přírodního zdroje v Krči, odkud je v současnosti voda přiváděna do areálu koupaliště podzemním přiváděcím potrubím bez použití chemického přečišťování. K zajištění dostatečné hygieny jsou pro návštěvníky u každého z obou bazénů instalovány dvě sprchy s pitnou vodou. WC a ostatní sociální zařízení jsou v areálu k dispozici ve zděné budově, která je nedílnou součástí zdejšího Sportovně rekreačního areálu. Podle výsledků v letním období pravidelně prováděných měření Krajské hygienické stanice v Ostravě má přírodní voda v obou koupacích bazénech kvalitu vhodnou pro koupání. Koupaliště je v letních měsících otevřeno v době od 9 do 19 hodin a koupání je zde návštěvníkům umožněno pouze na vlastní nebezpečí. V přímém okolí bazénů je k dispozici dostatek zatravněných a upravených ploch, vhodných pro slunění, opalování a letní odpočinek.

V jarních měsících roku 2019 ukončil dlouhodobou nájemní smlouvu na pronájem celého areálu koupaliště vč. Hospůdky na koupališti pan Petr Edler z Klimkovic. Areál zde provozoval v letech 2012–2019, přičemž v roce 2014 na vlastní náklady pořídil a zprovoznil zařízení na čištění vody pro „malý“ bazén (brouzdaliště). Od 1. července 2019 se novým nájemníkem celého areálu stal pan M. Ďuriš z Trnávky. V dřevěném přístřešku zv. „Věchýtek“ sloužil pro návštěvníky malý sezónní prodejní stánek.

V roce 2020 vlastník areálu koupaliště – město Klimkovice - uvolnil ze svého rozpočtu finanční prostředky na dodatečné provedení vodotěsnosti dna a stěn plaveckého i dětského bazénu (cca 460 tis. Kč) a o další úpravy a o zprovoznění zařízení na přečišťování vody se postarali místní dobrovolníci, dlouholetí příznivci a zastánci místního koupaliště. V okolí obou koupacích bazénů svépomocně, o dobrovolných brigádách, prováděli potřebné zvelebovací práce mimo jiné také členové Střediska skautů a skautek – oddílu Junák Klimkovice. Na úpravách v areálu přírodního koupaliště se ve svém volném čase podílelo i mnoho mladých dobrovolníků. V současnosti zůstává celý Sportovně rekreační areál s letním koupalištěm nadále v majetku města Klimkovic.

Přírodní koupaliště v Klimkovicích je nedílnou součástí tzv. Sportovně rekreačního areálu. Je místem pořádání veřejných volnočasových, sportovně rekreačních a společenských akcí. Jeho součástí je i hygienické a sociální zázemí, umístěné ve starší zděné budově s příslušenstvím. Menší bufetovou hospůdku s krytou terasou a venkovním posezením provozuje nájemník p. M. Ďuriš ml. z Trnávky. Provoz bazénové části Sportovně rekreačního areálu zabezpečují z pověření Rady města Klimkovice zaměstnanci Kulturního a informačního střediska města Klimkovice, v přímé pracovní spolupráci se členy oddílu skautů a skautek Střediska Junák Klimkovice.

Použité prameny: - Kronika města Klimkovice (I., II., IV. díl)

                                 - Podklady a dokumenty o.s. VIZE 2020

                                 - Informace Ing. D. Petra (člen o.s. VIZE 2020)

Zpracoval: Ing. Jiří Pillich, kronikář města Klimkovice, listopad 2020