Navigace

Obsah

Parní dráha a tramvaj Klimkovice - Svinov

Adresa

Nádražní 233
74283 Klimkovice

GPS: 49° 47′ 0.878″N  18° 8′ 11.314″E

zobrazit v mapě
...Než se tramvaj vydala noční tmou dále do svého cíle ve Svinově, byla přítomnými recitována obsáhlá báseň na rozloučenou s tolik oblíbenou naši "klimkovickou lokálkou". Vždyť ona tady lidem věrně a poctivě sloužila ve dvacátém století, jářku, přes 66 let...

PARNÍ  DRÁHA  SVINOV – KLIMKOVICE

(8.12.1911 – 1.1.1978)

 

První záměry a návrhy na výstavbu místní železnice, která by umožnila dopravní spojení se státní železnicí a s průmyslem se mohutně rozvíjející Moravskou Ostravou, vznikaly v Klimkovicích, stejně jako i v celé řadě dalších obcí a měst na severní Moravě a ve Slezsku, již na počátku druhé poloviny 19. století. Vskutku velkolepě byla tehdy pojata myšlenka na zavedení parní železniční dráhy do metropole Horního Slezska – Opavy, dokonce až z Trenčína na Slovensku. Ta ale již záhy v roce 1873 ztroskotala po velkém finančním krachu na vídeňské burze. A patrně právě ve stejném čase spatřily světlo světa podstatně reálněji vypracované návrhy na zřízení kratších místních (lokálních) kolejových tratí, napojených na tehdy nově zprovozněnou státní Severní dráhu císaře Ferdinanda. K nim bezpochyby patřila i místní trať vedoucí ze Svinova do Klimkovic. Ta navíc předpokládala umožnění velmi výhodného a rychlého dopravního spojení obyvatel Klimkovic, převážné části obcí Polanky n/Odrou a Svinova s průmyslově se silně rozvíjející Moravskou Ostravou. To také, jak se později v praxi potvrdilo, bylo řešení nanejvýš rozumné a prozíravé a k tomu i technicky plně uskutečnitelné.

Neohroženým nadšencem a průkopníkem výstavby lokální železniční tratě mezi Svinovem a Klimkovicemi byl ve zmiňovaném období především MUDr. Jan Moravec, který spolu se svými spolupracovníky po několikaleté obrozovací práci a za mocné podpory národnostně smýšlejících dělníků, dokázal získat potřebné hlasy v obecních volbách a v roce 1895 se v Klimkovicích stal starostou města. Prosazoval mimo jiné potřeby města, také i urychleně zahájit veškeré přípravné práce na projektu stavby místní dráhy, což považoval pro rozvoj Klimkovic z důvodů naprosté nedostatečnosti stávajícího dopravního spojení s ostatním světem, za věc zcela zásadní a prvořadou. V roce 1900 bohužel zemřel na tzv. "proletářskou nemoc" TBC. Konečný zlom ve stavu příprav projektu a možnostech započetí výstavby místní železniční dráhy přišel teprve až po několika letech v roce 1907, kdy se do městské rady v Klimkovicích dostali lidé, kteří si zavedení železnice vytýčili jako svůj prvořadý osobní úkol. Hrozilo totiž, že město kvůli neexistujícímu modernímu dopravnímu spojení úplně ztratí svůj dosavadní správní a hospodářský význam (sídlo okresního soudu, berní úřad, významná řemesla, obchody a trhy). Proto také byl dne 9. května 1907 ustanoven akční výbor pro výstavbu místní dráhy. Pro aktivní podporu nového dopravního spojení se tehdy zcela mimořádně osobně angažoval především zdejší zvěrolékař a pozdější starosta Klimkovic – MVDr. Rudolf Resner a ředitel klimkovické obecné školy Josef Hradil. Resner sepsal několikastránkový rukopis, jehož jediným cílem bylo přesvědčit zemské i státní úřady a širokou veřejnost o všeobecném významu a potřebnosti stavby místní dráhy, vedené do Klimkovic ze Svinova přes Polanku nad Odrou a získat tak podporu pro tuto stavbu i u obyvatel obou zmíněných obcí. Zamýšlená výstavba  železnice tak našla velké porozumění a podporu především v sousední Polance n/Odrou. Poté byl již společně dohodnutý termín zahájení přípravných stavebních prací stanoven na červen 1908, když ve skutečnosti se realizoval o půl roku později. Po provedení nezbytných přípravných prací byla realizace vlastní stavby v roce 1910 kontrahována s firmou Dr. Ing. A. Samohrd z Brna, a to za celkovou cenu 1,033.691,- korun staré rakouské měny. Pro zajištění postupu financování výstavby dráhy byla založena samostatná akciová společnost, kterou tvořili akcionáři všech tří zúčastněných obcí (Klimkovice, Polanka, Svinov). Společnost vydala celkem 4.850 akciových úpisů v nominální hodnotě 200 korun za jeden úpis. Zbývající obnos 91.300 K nakonec poskytla země Slezská. Obec Klimkovice sice požádala o finanční spoluúčast rakouskou vládu, ta však poskytnutí státních financí na výstavbu této místní tratě odmítla, a proto byla stavba financována převážně svépomocí drobných akcionářů. Stavební práce se tak mohly naplno rozběhnout až v prosinci roku 1910 a za necelý rok, v listopadu 1911 byla místní železniční dráha s normálním rozchodem o celkové provozní délce 7.360 metrů ze Svinova do Klimkovic dokončena. Osmého prosince roku 1911 přesně v 8 hodin ráno vyjel z nádraží v Klimkovicích za všeobecného jásotu místních obyvatel, historicky první slavnostně ověnčený parní vlak jedoucí přes Polanku n/Odrou do Svinova. Sen mnoha generací obyvatel nejen z našeho města, ale i z dalších dvou slezských obcí se tímto dnem stal významnou historickou skutečností. Konečně i město Klimkovice je se světem spojeno vlastní železniční tratí !!!

 

Významné časové milníky z období existence místní (lokální) dráhy  Svinov – Klimkovice :

 

8.12.1911

Slavnostní zahájení provozu. Na počátku jezdilo denně pět vlakových dvojic ze Svinova do Klimkovic a zpět se dvěma vlastními parními lokomotivami, pěti osobními vozy, jedním služebním vozem, čtyřmi nákladními a dvěma pomocnými vozy různých řad druhé a třetí třídy. Jízdné činilo 20, 30 a 40 haléřů. Od 1.5.1912 byl zaveden další, (šestý) vlakový spoj (jezdil ve středu, v pátek, v Ne a o svátcích). Provoz místní dráhy ve správě obce Klimkovice zajišťovaly Rakouské státní dráhy se sídlem ve Vídni, a to až do rozpadu rakousko- uherského impéria v roce 1918.

23.3.1914

Po třech letech provozu obec Klimkovice obdržela koncesní listinu od Ministerstva železnic ve Vídni. Obec Klimkovice se stala koncesionářem této místní dráhy.

28.10.1918

Vznikem samostatné ČSR provoz na trati převzaly Československé státní dráhy (ČSD), a to nadále na účet vlastníka. V provozu dráhy byla již úřední řečí čeština.

1921

Od roku 1921 hospodaří dráha ve finančním deficitu. Město Klimkovice se snaží proto ztrátovou dráhu prodat. Názory na to jsou ve Svinově a v Polance ale různé.

1924

Akciová společnost místní dráhy zahájila jednání o odkoupení ztrátové dráhy se Společností místní dráhy v Moravské Ostravě, za odkupní cenu 2,5 milionů Kčs.

5.11.1925

Konečné rozhodnutí o prodeji a přenesení provozní koncese na Společnost moravských místních drah (SMMD), která provozovala tramvajovou dopravu na moravsko-ostravské místní dráze a jejímž vlastníkem byla Moravská Ostrava. Tehdy ožívá opět úvaha o záměru prodloužit klimkovickou trať až do Bílovce. SMMD se koupí zavázala, že splatí ČSD dvoumiliónovou ztrátu a obci Klimkovice jako bývalému koncesionáři vyplatí půl miliónu korun. ( Z této částky pak mohlo být vyplaceno drobným akcionářům 70% hodnoty jejich akcií). Už v listopadu roku 1925 se začíná s postupnou elektrizací tratě a s propojením na ostravskou místní tramvaj.dráhu.

16.5.1926

Zahájení elektrického provozu na trati Svinov – Klimkovice. Pravidelný provoz s cestujícími na elektrické trakci zahájila tramvaj s odjezdem v 10,47 z konečné stanice Moravská Ostrava (nyní u mostu Miloše Sýkory). Ve stejný čas odjela ze Svinova elektrická tramvaj ve směru do Klimkovic.   (jeli v ní pouze obecní a státní zastupitelé a pozvaní hosté, kteří se zúčastnili slavnostního zahájení provozu v klimkovické sokolovně). Pro elektrizaci tratě se musela provést řada větších či menších stavebních úprav a společnost SMMD na ně vynaložila celkem 1,664.000,- Kčs. Na trati byl zaveden 40-ti minutový interval a linka měla označení „K“ (Klimkovice). K původním  čtyřem zastávkám přibyly po elektrifikaci ještě nové zastávky, a to: (Svinov-mlýn, Přemyšov a Václavovice).

1938-1945

Období německé okupace provozu na místní dráze nijak neprospělo. Celá trať se ocitla v Sudetech a provoz se řídil zcela podle německých předpisů. Tramvaje ve směru od Ostravy končily jízdu v Nové Vsi a mostem přes Odru, kde byla zřízena celnice se muselo pěšky. Úsek od mostu do Svinova k nádraží zajišťoval od r. 1939 zvláštní „tramvaj. pendl“. Odtud do Klimkovic jezdila tramvaj v cca padesátiminutovém intervalu (jízdní doba byla beze změny – cca 22 min.) Tento "průběžný" provoz až do Ostravy (mimo dočasná přerušení ve válečném a poválečném období) trval až do roku 1953, kdy byla linka z Klimkovic definitivně ukončena ve Svinově a cestující museli přestupovat. Po celou dobu od zahájení provozu až do roku 1972 byla na trati udržována

také i nákladní doprava..

1947

V lednu 1947 se valná hromada SMMD rozhodla vlastní společnost zlikvidovat a majetek převést na město Ostrava. V srpnu 1947 došlo k přečíslování linek a linka do Klimkovic z původního označení „K“ dostala nové označení – linka č. 5. Poválečné období přineslo v roce 1946 také i nový záměr předložený Národním výborem v Klimkovicích, a to prodloužit tramvajovou trať z Klimkovic dále až do Hradce nad Moravicí, k čemuž se tehdy připojilo dalších 15 obcí. Z technických a finančních důvodů však ke zpracování tohoto projektu a k jeho realizaci nedošlo.

1.4.1952

Na trati dochází k zavedení třicetiminutového intervalu odjezdů s křižováním tramvajových souprav zpravidla v nově postavené výhybně Polanka – Zámecká.

1.3.1958

Dochází k novému přečíslování linek v DP Ostrava (vznikl jako následná organizace SMMD). Linka do Klimkovic má č. 12 a původní označení č.5 přešlo na kyjovickou linku.

1963 až 1967

Od 1.července 1963 je v motorových vozech zaveden tzv. „jednoslužný“ provoz a od 1.7.1967 je klimkovická linka opět přeznačena, tentokrát na č. 6.

1970 – 1972

K trati do Klimkovic se vztahuje také i historie nákladní dopravy v Ostravě. Po ukončení dopravy nákladů ze Svinova do Kyjovic v roce 1970 zůstala klimkovická dráha už jedinou v celé Ostravě, kde ještě byl živý i provoz nákladní. Ten se definitivně i na této dráze zastavil až 31.1. 1972. Tím také po 78 letech své existence byla ukončena nákladní tramvajová doprava v ostravské městské tramvajové síti.

1974

Na trati byla zřízena nová zastávka „Oderský důl“ (sloužila jen pro dělníky nové šachty).

1977 až 1978

Osudným se pro dráhu do Klimkovic stal rok 1977. Dne 25.11. 1977 vydává Severomoravský KNV své rozhodnutí o zrušení tramvajové elektrické dráhy Svinov – Klimkovice s ukončením jejího přepravního provozu ke dni 31.12.1977. Posledním dnem provozu byl ale ve skutečnosti až Nový rok 1978, kdy vůz č.46 zajišťoval ještě ranní spoje. Ten skutečně poslední spoj odjel z Klimkovic do Svinova 1. ledna 1978 ve 3:32 hodin.A protože to byl spoj historicky poslední, byl v kolejišti zastávky Přemyšov zapálen oheň a napříč kolejí položen strom, který měl  symbolicky "zabránit" ukončení provozu této stařičké dráhy. Než se tramvaj vydala noční tmou dále do svého cíle ve Svinově, byla přítomnými recitována obsáhlá  báseň na rozloučenou s tolik oblíbenou naši "klimkovickou lokálkou". Vždyť ona tady lidem věrně a poctivě sloužila ve dvacátém století, jářku přes 66 let.

 

Prameny:

Josef Cvik a kol: - 70 let městské hromadné dopravy na Ostravsku, DPMO 1964

Jan Dvořák : - 100 let hromadné dopravy v Ostravě, DPMO 1994

Kolektiv autorů : - 100 let elektrické tramvaje v Ostravě, DPO 2001

Antonín Hub : - Klimkovice, MÚ v Klimkovicích 1994

Zpravodaj DPO a.s. č. 1/2008

Poznámky a rukopisy p. Libora Hynčici a členů Klubu historie DP Ostrava, 2006

zpracoval: ing. Jiří Pillich, kronikář města Klimkovice, listopad 2011

 

článek a video idnes, historické fotografie a filmeček