Obsah

Lipová alej

GPS: 49° 48′ 14.608″N  18° 6′ 19.613″E

zobrazit v mapě
Po Opavské cestě a touto lipovou alejí po stovky let putovávaly formanské vozy se solí a jinými komoditami z hlavního města Slezska do tehdejšího centra zdejšího kraje - Klimkovic. Chodila tudy procesí věřících na mše do Hrabyně a na svých koních se zde proháněla zdejší hrabata. V neprostupných lesích číhali lupiči a loupežníci a nedaleko odtud dokonce došlo ke zdokumentované úkladné vraždě.

Projekt „Revitalizace Lipové aleje podél staré Opavské cesty v Klimkovicích“ vznikal po mnohých konzultacích s Agenturou ochrany přírody a krajiny, která je dohledovým a poradním orgánem Státního fondu životního prostředí, jenž klade důraz na přírodní podmínky, dále s Magistrátem města Ostravy a krajským úřadem Moravskoslezského kraje.

Revitalizace zahrnovala kácení a ošetření původních lip, liniovou dosadbu dřevin (obnova krajinného prvku) ve sponech původně vysázených lip (39 m), výsadbu keřového patra a obnovu historické cestní sítě s nezpevněným povrchem umožňující pěší průchod krajinou. Bylo stanoveno, že veškeré ořezy z původních lip  zůstanou v blízkosti ořezávaných stromů pro umožní života páchníka hnědéh  a dalších druhů hmyzu.

Pachník hnědý (Osmoderma eremita) je typickým druhem osidlujícím stromové dutiny. Preferuje pravděpodobně osvětlené dutiny, proto lze často nalézt populace páchníka v solitérních stromech či alejích. Brouk dosahuje délky kolem 30 mm. Samice kladou kolem 30 vajíček do dutin starších listnatých stromů. Vylíhlé larvy zde prodělávají 3–4letý vývojový cyklus a před zakuklením měří až 10 cm. Dospělý brouk posedává ve slunečných dnech na kmenech stromů a vydává charakteristický zápach, který mu dal české rodové jméno. V případě skácení dutinového stromu, je třeba ponechat toto dřevo, nejméně jednu sezónu nedaleko místa výskytu vzhledem k dlouhému vývojovému cyklu.

Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením a využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce. Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce, a dále soubor projevů přírodní lokality (stanoviště, biotopu apod.), díky nimž je zachováváno typické prostředí a jeho ekologická hodnota. 

 

Po Opavské cestě a touto lipovou alejí po stovky let putovávaly formanské vozy se solí a jinými komoditami z hlavního města Slezska do tehdejšího centra zdejšího kraje - Klimkovic. Chodila tudy procesí věřících na mše do Hrabyně a na svých koních se zde proháněla zdejší hrabata. V neprostupných lesích číhali lupiči a loupežníci a nedaleko odtud dokonce došlo ke zdokumentované úkladné vraždě.

Toto všechno pamatují lípy, pod kterými se dnes můžete procházet a načerpat energii, kterou nám příroda skrze ně může předat.