Turistika, příroda - Opavská cesta

Opavská cesta

V minulosti, po mnohá staletí, spojovala Klimkovice s Opavou, sídelním městem knížectví opavského, historicky významná cesta. Všeobecně se jí říkalo „Opavská cesta“. Z Klimkovic směřovala na západ z památného návrší Na Láni. 

Hned za městem cesta vedla docela romantickou krajinou posledních výběžků Nízkého Jeseníku přes Mezihoří a dále po odbočení vlevo směrem ke Kyjovicím, Pusté Polomi a na západ dále k Podvihovu, Raduni až do svého cíle – do Opavy. Byla to cesta vskutku prastará, přesto byla docela pevná, protože sloužila snad nejvíce pro rozvoj obchodu a řemesel, a to možná někdy již od třináctého století. Podle dostupných pramenů jezdívaly po ní zejména těžké formanské vozy se solí a jiným zbožím z Opavy, a to až do sídla rozlehlého klimkovického panství, hlavně na trhy a na jarmarky i k místním řemeslníkům a živnostníkům do chalup i na klimkovický rynek. Sůl, jež tehdy byla jak se říká „nad zlato“, se pak z Klimkovic dále v drobném rozvážela do dalších míst panství. Podle dostupných pramenů se zdejší trhy a jarmarky s největší pravděpodobností konaly od středověku, a to od r. 1563, jejich počet se ale rok od roku zvyšoval, takže v r. 1672 v Klimkovicích probíhalo dokonce sedm plus dva jarmarky ročně.

Proslulá „Opavská cesta“ ale nesloužila pouze zmíněným obchodním účelům. Využívalo ji šlechtické panstvo i poddaní, sedláci i řemeslníci a přišla vhod také mnohým poutníkům, pocestným i vandrovníkům, kteří putovali po zdejším kraji z místa na místo za práci či za obživou. Z Klimkovic, kde měl na zámku své panské sídlo, jezdíval po Opavské cestě denně v kočáru nebo na svém koni hejtman Opavského knížectví, rytíř Ondřej Bzenec, až se mu to stalo osudným, když v dubnu roku 1595 byl při podvečerním návratu z Opavy poblíž Podvihova úkladně zavražděn (zastřelen).

Po Opavské cestě také každým rokem pravidelně kráčely početné zástupy účastníků prosebných náboženských poutí a procesí, směřujících k poutnímu místu Matky Boží sv. P. Marie v Hrabyni (v Pusté Polomi byla odbočka z trasy Opavské cesty). Po Opavské cestě se mimo jiné pěšky každým rokem vydával dokonce až z Branky u Opavy i „bard slezského lidu“ básník Petr Bezruč, který v období první republiky navštěvoval v Klimkovicích svého nejmladšího bratra Antona, který zde na náměstí měl byt a notářskou kancelář. Opavskou cestu samozřejmě častokrát využívaly mnohé významné osobnosti politického, veřejného i náboženského života, a to jak z Opavy, tak i z Klimkovic i z dalších obcí a sídel v okolí.

„Klimkovická“ část trasy Opavské cesty procházející územím Hýlova, patřila snad k těm nejmalebnějším místům členité krajiny. V rovném úseku, téměř podél celého okraje lesa Rakovec, tehdejší majitelé klimkovického panství Wilczekové, nechali pravděpodobně někdy ve druhé polovině 18. století vysadit po obou stranách cesty lipovou alej, čítající několik desítek stromů lípy srdčité. Na mohutném kmeni jednoho z těchto košatých stromů, který byl v aleji zasazen přímo za panskou hájovnou, býval podle záznamů Kroniky Hýlova z r. 1937, zavěšen památný obrázek, který tam prý v roce 1895 měl umístit místní osadník a tehdejší „hýlovský“ panský hajný Antonín Kotala, neznámo však z jaké pohnutky. Tato mohutná lípa tam stojí ještě dodnes a pořád je i přes svůj velmi důstojný věk v docela dobré kondici. Památný obrázek na kmeni ale již dávno není, údajně však původní obrázek pořád existuje a jeho současní místní majitelé o něj pečují jako o historickou památku.

Naopak velice truchlivé období své existence zažívala Opavská cesta ve druhé polovině sedmdesátých let minulého století v časech, kdy Klimkovice byly prohlášeny za tzv. „střediskovou obec“. V rámci rozšiřujícího se procesu scelování lánů a pozemků pro vyšší využití zemědělské výroby ve zdejším JZD (jednotné zemědělské družstvo) bylo totiž mimo jiné rozhodnuto počátek klimkovické trasy Opavské cesty vedoucí až k okraji lesa Rakovec, zrušit. Tak se také stalo, a aby toho nebylo málo, tak v r. 1988 se dřívější cesta, vedoucí hlubokým úvozem pár desítek metrů za odbočkou Na Lání, začala zavážet likvidovanou stavební sutí a rumoviskem z tehdy zrovna bouraného areálu bývalého klimkovického lihovaru. Přesto, téměř po dobu čtyř desetiletí, nezůstala Opavská cesta v Klimkovicích úplně v zapomnění. Bohužel, úsilí a snaha pamětníků, ochránců přírody a krajiny i přátel okrašlování města a jeho okolí k obnově této tradiční cesty pranic nenapomohly. A nepomohlo ani to, že i po „sametové revoluci“ byl počátek dřívější cesty nově pojmenován jako ulice „Opavská“.

Teprve až v souvislosti s postupující lavinou budování cyklostezek v Klimkovicích a v jejich okolí se konečně „ledy hnuly“. Vytrvalým úsilím a snahou vedení naší radnice se konečně podařilo obnovu Opavské cesty prosadit a realizovat teprve až v souvislostí s připravovanou investiční akcí, jejímž investorem byl Státní pozemkový fond (SPF), pracoviště v Novém Jičíně. K obnově původní cesty v části „od lípy k okraji Rakovce“ došlo však až ve druhém pololetí roku 2015 a stavební práce vč. úpravy terénu se stihly dokončit ještě v samotném závěru zmíněného roku. Akci realizovala stavební společnost Ostravské stavby spol. s r.o.

Pokračováním obnovy staré Opavské cesty byla též plánovaná revitalizace části původní, více než dvousetpadesátileté lipové aleje, kterou v tomto úseku trasy tvořilo čtyřiadvacet stromů, z nichž některé, vzhledem ke svému stáří, musely být zcela odstraněny a nahrazeny výsadbou novou. Práce zde probíhaly od r. 2017 a celou revitalizaci aleje se podařilo dokončit až v závěru roku 2018. 

Obnovená Opavská cesta patří v Klimkovicích po letech opět k místům, která nabízejí ve všech ročních obdobích nejen překrásné pohledy do okolní krajiny, ale jsou i dostatečně turisticky atraktivní. Jejich tzv. „genius loci“ z prostředí památného návrší Na láni i jeho okolí bývá vždy romanticky přitažlivé nejen kvůli panoramatickým pohledům do krajiny, ale vábí i mnohé vyznavače výtvarného umění. Někteří z nich v minulosti malovali i „dolinu za klimkovickou lípou“ s klikatící se Opavskou cestou. Příkladem může být třeba i obrázek z r. 1959, jehož autorem je Ing. Vladimír Blažek, manžel spisovatelky Marie Blažkové (roz. Böhmové) (viz příloha).

Ať tedy nedávno znovu obnovená Opavská cesta s lipovou alejí zůstane v Klimkovicích místem, kudy v minulosti kráčela dávná historie, ale i místem, které se v současnosti snoubí s charismatickou siluetou místních Sanatorií, a které zůstane, tak jak tomu prý bývalo i kdysi dávno, velmi vyhledávaným, klidným i dostatečně atraktivním prostředím, přitahujícím turisty, romantiky i ostatní milovníky zdejší přírody a krajiny i milovníky a vyznavače výtvarného umění.

Ing. Jiří Pillich, kronikář města Klimkovic